AGILITY

2010
Protože minulý rok dopadl po výstavní stránce úplně neuvěřitelně úspěšně, přihlásila jsem Girušku i na DUO Brno v únoru a světe div se, úspěchy pokračovaly, v sobotu jsme získaly CAC, a tím byly splněny podmínky pro udělení titulu Grand šampion CZ. Neděle byla ještě úspěšnější, CAC a k tomu třešnička na dortu - CACIB. Bylo to naprosto neuvěřitelné a znáte to, člověk myslí, že to tak bude pořád a snaží se dosáhnout dalších úspěchů, což v mém případě znamenalo pokusit se dodělat interchampiona. No přece ty dva chybějící CACIBi, to přece máme šanci dát. No a to byla chyba. Přihlásila jsem nás na spoustu výstav, pravda, člověk, co jezdí na výstavby rád, by řekl, že jich nebylo vůbec moc. Jenže my s Giruškou nejsme na výstavách jako ryby ve vodě, takže to pro nás bylo spíš trápení, a podle toho to také dopadlo, přivezly jsem sice CAC z Maďarska i z Německa, byly jsme ještě v Rakousku a na Slovensku, ale tam se nám vůbec nezadařilo a CACIB prostě žádný nepřibyl. O to víc jsme se potom obě těšily na naše milované agility tréninky a závody, no prostě cokoliv okolo agilit a bylo nám tam opravdu dobře. V létě jsme se konečně dostaly na soustředění a potom i na trénink k naší úžasné Pavlušce (Pavla Dušková), která mě jako první dokázala přesvědčit, že zóny se musí dělat pořád stejně a důsledně a né: "Ono to nějak dopadne...". A hele ono to fakt funguje a Giruška se ještě k tomu přestává na zónovkách vystavovat a běhá je podstatně, ale velmi podstatně rychleji. Pak se učím trošku jiný způsob vedení, který je skvělý. Giruška má menší oblouky okolo bočnic, lepší se mnou spolupracuje, víc mě sleduje a vnímá, je to skvělé, ale pro mě hodně těžké, protože se na to až příliš soustředím, abych vedla správně až začnu být na parkuru úplně, ale úplně prkenná. Ale to se časem poddá a je to čím dál lepší. A jak to v roce 2010 všechno bylo? Byla jsem s holčičkami na 15 závodech, z toho 10 dvoudenních. A jak moje holčičky dopadly? No přece úžasně.

Giruška:
  • 8× 1.místo
  • 7× 2.místo
  • 3× 3.místo
  • 12× čistý běh

Na rozdíl od Betynky jí ty tyčky padají mnohem víc, ale to není její vina, ale moje. Pořád mám pocit, že ji špatně navádím na překážky a ona to zatím sama neumí vyřešit bez shození tyčky. Ale i přes tyto drobné nedostatky se Girušce podařilo splnit podmínky pro přestup do elitní kategorie A3. A protože Betynka se tam už neudržela a mě parkury v A3 hodně baví, byla jsem sobec a Girušku v listopadu na domácích závodech nahlásila do A3. Možná trošku brzy, ale obě nás to tam baví, takže je to vlastně dobře. Uvidíme, co přinese příští rok, jestli se nám podaří se v té elitě udržet. Na konec roku jsem plánovala štěňátka, ale bylo moc nakrytých černých královaček a já od svého plánu prozatím upustila.

2009
A začal kolotoč tréninků, závodů a u Girušky ještě výstav. Skloubit toto ještě s rodinou, domácností a prací je mnohdy nadlidský výkon, přiznávám, ač nerada, docela to vyčerpává. Když jsem si pořizovala Girušku, tak jsem nechtěla vystavovat, slíbila jsem Danušce, naší úžasné chovatelce, tři výstavy, ale znáte to, když se daří, tak se taktizuje a snaží se ,aby se dařilo ještě víc. Ve 2008 jsme byly na 5 výstavách, Giruška je Český junior šampion a má rozdělaného Českého šampiona chybí 2x CAC no a tím pádem se to samozřejmě snažíte dodělat a jede se na další výstavy. Českého šampiona jsme dodělaly a Danuška nasazuje hlodavého červa „hele ale ona je fakt hezká“ no ze tří slíbených je výstav zatím jedenáct, do sbírky titulů nám přibylo několik CAC, r.CAC, ale také CACIB a r.CACIB, byly jsme na dvou výstavách v Maďarsku a to s mým odporem k cestování je opravdu nadlidský výkon. A já mám v hlavě pořád nejasno, kdy s vystavováním skončím a budu se věnovat pouze mému milovanému běhání přes překážky. Giruška vyrůstá vedle velmi zkušeného agiliťáckého matadora Betynky a já , ač vím , že se to nemá, srovnávám obě svoje holčičky, snažím se vyvarovat chyb, které jsem s Betynkou udělala a vymýšlím a vymýšlím, jak přimět Girušku běhat přesně a strašně, ale strašně rychle, aby se mohla časem měřit s rychlými psíky z agiliťácké špičky a být alespoň tak úspěšná jako Betynka. Jestli se nám to podaří, to ukáže čas, zatím vím, že Giruška je moc šikovná, ale má v sobě velmi aristokratickou povahu po svém nádherném tatínkovi Sinnerovi a zatím jí chybí( to co měla a dosud i ve svém veteránském věku má Betynka) neúnavná a nekonečná touha pracovat a trénovat do úmoru a vydat ze sebe všechno. Uvidíme, až dospěje, třeba se to změní. Zkušenější říkají, že velcí černí pudlové dospívají po psychické stránce až ve třech letech. Je pravda, že Betynka v Giruščině věku vůbec netušila, že existuje nějaké agility a já také ne. Betka začala trénovat ve třech a půl a byla po fyzické i psychické stránce úplně hotový pejsek. I přes toto všechno běhá Giruška co jí tlapky stačí. Na závodech byla 2x na 1.místě, 3x na 2.místě a 2x na 3.místě, zaběhla 12 čistých běhů. 7.3.2009 vyběhala přetup z LA1 do LA2, ale protože je to nezkušený mlaďoch, tak jsme zůstaly v LA1 až do srpna a přestoupily do LA2 na PPC. Vyběhala kvalifikaci na MČR a i z tohoto usuzuji, že kritéria pro MČR2009 byla napříliš mírná, protože takto mladý a nezkušený psík, jako je Giruška, by se na tyto vrcholové závody neměl dostat. Ale když vyběhala, tak jela na zkušenou, parkury byly pro ni opravdu těžké, ale běhala nádherně. Při MČR se také běží běh o titul CACIag ,tento běh zaběhla Giruška čistě a umístila se na 5.místě( což je opravdu velký úspěch pro takto mladého psíka) . Protože patřím mezi sběratele písmenek v rodokmenu, tak jsme zkusily i klasický výcvik a v září složila zkoušku ZOP na výborně.

2008
Girušce bylo 24.11.2008 18 měsíců a tak mohla začít oficiálně závodit. První oficiální závody byl Vánoční dárek 13.12.08 v Masečíně, posuzovaný Alicí Glöcknerovou a světe div se, vyběhala 2 z deseti povinných běhů na kvalifikace na MČR pro rok 2009. Jak už jsem psala u Betynky tato kritéria byla neuvěřitelně mírná, protože i mlaďoučká začínající Giruška tato kritéria bez jakýchkoliv problémů splnila.

     
     

foto:Lenka Hellerová